Prevence a léčba

Výskyt onemocnění ledvin celosvětově narůstá, v České republice je postižen každý desátý člověk. Starejme se o své ledviny.

Většina pacientů
o svém onemocnění neví

Mnohdy se diagnózu dozví až ve stádiu pokročilého nezvratného poškození ledvin, které vyžaduje transplantaci či dialýzu.

Avšak při včasném rozpoznání onemocnění ledvin a správné léčbě existuje velká šance na jejich plné zotavení či zpomalení progrese onemocnění. Proto si ledviny zaslouží velkou péči a pozornost!

Co BYSTE měli vědět

příznaky onemocnění
ledvin

Každá nemoc má své příznaky, kterými nás tělo varuje, že něco nefunguje, jak má. Proto je důležité tyto signály neopomíjet.

V případě nemocí ledvin toto platí dvojnásob, protože ledviny nebolí mnohdy ani při vážném poškození. Naopak onemocnění často probíhají skrytě nebo s nespecifickými příznaky jako únava či bolesti hlavy a mohou tak dlouho unikat diagnostice.

Správná a včasná diagnóza má však zásadní vliv na osud pacienta.





vyšetření ledvin
a prevence

Obdobně jako u kardiovaskulárních onemocnění, je prevencí zdravý životní styl, pravidelný pohyb a preventivní prohlídky u lékaře. Díky prevenci lze zachytit onemocnění v časných stádiích, kdy ještě pacient nemusí mít žádné obtíže, ale lze je ještě dobře léčebně ovlivnit, aby nedošlo k jejich zhoršení, např. do chronického selhání ledvin.

Základní vyšetření krve a moči není nijak časově náročné, a může i zachránit život.

Na vyšetření musíme k praktickému lékaři. Pokud základní vyšetření odhalí poškození ledvin, je namístě vyšetření u specialisty - nefrologa, popř. urologa.

Vyšetření

Základní vyšetření zahrnuje odběr rodinné a osobní anamnézy se zaměřením na přítomnost rizikových faktorů onemocnění ledvin, laboratorní odběry, sonografii a popř. biopsii ledviny.

Vyšetření moči
Používá se jednorázový odběr ranní moči, popř. sběr moči za 24 hodin. Vyšetřují se její fyzikální, chemické vlastnosti (pH, hustota, přítomnost krve, bílkoviny, bílých krvinek, bakterií) a přítomnost mikrobů (kultivace).
V ordinaci praktického lékaře je možno provést orientační vyšetření moči pomocí testovacích proužků.

Vyšetření krve
Zásadní je stanovení hodnot kreatininu, urey a odhadované glomerulární filtrace ledvin (eGFR) v závislosti na pohlaví, rase, věku a množství svalové hmoty. Dle výsledků je stanovena závažnost (stádium) postižení ledvin.
Dalšími základními parametry jsou krevní obraz, hodnoty sodíku, draslíku, vápníku, fosforu, glykémie, kyseliny močové, albuminu a lipidů.

Sonografické vyšetření
Je základní metodou v diagnostice onemocnění ledvin. Posuzuje se velikost ledvin a jejich funkční tkáně, jejich prokrvení, stav odtokové části ledvin, která přechází v močové cesty, přítomnost kamenů, nádoru či zvětšené prostaty.

Biopsie ledviny
V některých případech může lékař indikovat provedení biopsie ledviny. Jedná se o odebrání malého vzorku tkáně v lokálním umrtvení, která je následně vyšetřena patologem ke zhodnocení příčiny onemocnění.





léčba onemocnění
ledvin

Léčba závisí na příčině onemocnění a míře poškození ledvin. Specifická terapie patří do rukou specialisty. Některá onemocnění nelze zcela vyléčit, je možné pouze zastavit a kontrolovat jejich aktivitu, např. u systémových chorob či glomerulonefritid. Proto jsou důležité pravidelné kontroly u lékaře i po ukončení terapie.

Zásadní pro osud pacienta je co nejdříve stanovit správnou diagnózu a zahájit odpovídající léčbu.

Pokud dojde k nezvratnému selhání ledvin, pak je možným řešením dialýza či transplantace.

Proto nepodceňujte prevenci a varovné příznaky a nechte se vyšetřit včas!

Hemodialýza

Jak funguje?
Hemodialýza se provádí na přístroji, jímž protéká krev, která se po očištění od odpadních látek a přebytečné vody opět vrací do těla pacienta. K tomuto je potřeba tzv. cévní přístup, dočasný či trvalý. Před zahájením dialýzy je také nutné pacienta naočkovat proti hepatitidě B.

Jaké jsou cévní přístupy k hemodialýze?
Centrální žilní katetr (dočasný nebo trvalý tzv. permcath), který se zavádí do žil na krku nebo horní části hrudníku cévní fistule neboli shunt (AVF) je tepenno-žilní spojka chirurgicky vytvořená, obvykle na předloktí, při malém operačním zákroku. Jedná se o trvalý dialyzační přístup, který lze začít k dialýze používat cca. po 6 týdnech (musí se tzv. nechat vyzrýt). Do té doby musí být k dialýze použit centrální žilní katetr.

Kde se hemodialýza provádí?
Hemodialýza probíhá v dialyzačním středisku. Hemodialyzační střediska se nacházejí samostatně nebo v rámci nemocnic. Zpravidla dle bydliště je ošetřujícím nefrologem doporučeno spádové dialyzační pracoviště, kde léčba bude dále probíhat.
Jinou možností je hemodialýza, kterou si pacient provádí sám v domácím prostředí, tzv. domácí hemodialýza. Ta však není vhodná pro každého.

Jak dlouho a jak často?
Hemodialýza trvá zpravidla 4 hodiny a je prováděna 3x týdně. O délce a četnosti rozhoduje lékař na základě klinického stavu a laboratorních parametrů pacienta.

Jsou nějaká omezení?
Hemodialyzovaní pacienti musí dodržovat specifickou dietu (zejména omezení draslíku, fosforu) a omezovat příjem tekutin v závislosti na množství zachovalé diurézy (produkované moči). Uslyšíte pojem “suchá váha”, což je to optimální hmotnost na konci dialýzy, kterou by měl pacient co nejvíce udržovat.

Peritoneální dialýza

Jak funguje?
Jedná se o metodu, která jako filtr pro odpadní látky a vodu používá tzv. peritoneum neboli pobřišnici, blánu tvořící vnitřní vrstvu břišní stěny pacienta. Přes pobřišnici přestupují odpadní látky a přebytečná voda z krve do dialyzačního roztoku. Dialyzační roztok se napouští z vaků do dutiny břišní trvale zavedeným katétrem. Dutina břišní zůstává trvale napuštěna dialyzačním roztokem.

Jaký je přístup?
Během krátkého chirurgického zákroku se přes břišní stěnu zavádí ohebný peritoneální katetr – hadička, kterou se do břišní dutiny napouští během dialýzy sterilní tekutina (dialyzační roztok), a kterou se po dokončení procedury tzv. dialyzát z břicha zase odvádí.

Kde se provádí?
Pacient si dialýzu provádí doma. Výměny roztoků si provádí ručně nebo pomocí přístroje. Do hemodialyzačního střediska pacient dochází na kontroly pouze 1x měsíčně.

Jak dlouho a často?
Frekvence potřeby výměny dialyzačních roztoků je individuální (obvykle 4x denně), odvíjí se od laboratorních a klinických parametrů pacienta. U mnohých pacientů jsou postačující tzv. noční výměny pomocí přístroje - cycleru.

Jaké jsou výhody a nevýhody?
Výhody:

  • větší flexibilita pacienta (možnost cestování, zaměstnání apod.)
  • fyziologičtější metoda - dialýza probíhá kontinuálně 24hod., podobně jako je tomu u vlastních ledvin
  • procedury probíhají v domácím prostředí
  • řešení pro pacienty, u kterých nelze založit cévní přístup, a pro malé děti

Nevýhody:

  • trvalá přítomnost katetru v břišní dutině
  • vysoké hygienické nároky
  • nutnost vyčlenění prostoru doma pro ukládání materiálu k provádění dialýzy
Transplantace

Transplantace ledviny je nejlepší metodou léčby nezvratného selhání ledvin, neboť prakticky zcela nahrazuje funkci vlastních ledvin. Prodlužuje dobu života, zlepšuje kvalitu života pacientů a snižuje četnost dalších komplikací v porovnání s dialýzou. Pacient se vrací do normálního plnohodnotného života, včetně možnosti cestování, sportování či zaměstnání.

Transplantace ledviny se provádí od dárce žijícího či zemřelého (kadaverózního). Ledvina se chirurgicky vkládá do pravé nebo levé jámy kyčelní, vlastní ledviny se většinou ponechávají na svém místě.

Důležité je načasování transplantace, optimálně ještě před zahájením pravidelné dialyzační léčby, tzv. preemptivně při setrvalém poklesu glomerulární filtrace eGFR dle CKD-EPI 0,17/min/1,73 m2.

Do transplantačního centra je pacient odeslán nefrologem, kde je rozhodnuto, zda zdravotní stav pacienta transplantaci umožňuje. Pacient musí být proto pečlivě vyšetřen. Některá předtransplantační vyšetření jsou zpravidla opakována 1x ročně. Podmínkou transplantace je zdravotní stav, který umožňuje bezpečné provedení výkonu a nepřináší vysoké riziko pro pacienta i v dlouhodobém horizontu, a který umožňuje dodržování léčebného režimu.

Po transplantaci pacient dochází na pravidelné kontroly do transplantačního centra a musí pravidelně užívat imunosupresivní léky, aby nedošlo k odhojení (rejekci) ledviny.

navštivte
transplantační centra



Máte dotaz k našemu projektu?
Kontaktujte nás

vasechiesi@chiesi.cz

všechny kontakty
Plzeň
Praha
Praha
Hradec Králové
Brno
Olomouc
Ostrava

TRANSPLANTAČNÍ CENTRUM FAKULTNÍ NEMOCNICE V PLZNI

Adresa: FN Plzeň, Alej svobody 80, 304 60 Plzeň

více informací

TRANSPLANTAČNÍ CENTRUM FAKULTNÍ NEMOCNICE V MOTOLE

Adresa: V úvalu 84, Praha 5

více informací

TRANSPLANTAČNÍ CENTRUM INSTITUT KLINICKÉ A EXPERIMENTÁLNÍ MEDICÍNY PRAHA

Adresa: Vídeňská 1958/9, 140 21 Praha 4

více informací

TRANSPLANTAČNÍ CENTRUM PŘI UROLOGICKÉ KLINICE FN HRADEC KRÁLOVÉ A LF UK

Adresa: Sokolská 581, 500 05 Hradec Králové - Nový Hradec Králové

více informací

CENTRUM KARDIOVASKULÁRNÍ A TRANSPLANTAČNÍ CHIRURGIE BRNO

Adresa: Pekařská 53, 656 91 Brno

více informací

TRANSPLANTAČNÍ CENTRUM FAKULTNÍ NEMOCNICE OLOMOUC

Adresa: I.P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc

více informací

TRANSPLANTAČNÍ CENTRUM FAKULTNÍ NEMOCNICE OSTRAVA

Adresa: 17. listopadu 1790, 708 52 Ostrava

více informací